Vysadili jsme přes milion sazenic. A sucho je nám teď bere zpátky.
Letos jsme do české krajiny vrátili přes milion mladých stromků — v Jihomoravském kraji, na Vysočině, v jižních i severních Čechách. Letošní jaro ale přináší takové sucho, že přežití nově vysazených sazenic není zdaleka samozřejmé. V článku popisujeme, kde a co jsme letos vysadili, proč je obnova v tomhle roce mimořádně těžká, kolik nás stojí a co děláme proto, aby výsadba neskončila uschlým proutím.
Když koupíme les, dříve nebo později v něm musíme něco zasadit. Buď proto, že stojí na holině po kůrovcové kalamitě, nebo proto, že část porostu dosáhla mýtního věku a letos jsme ji vytěžili. Tak či onak — obnova je naše povinnost ze zákona o lesích a zároveň věc, kterou bereme jako součást toho, proč to vlastně děláme. Lesy vykupujeme proto, abychom v nich dlouhodobě hospodařili, ne proto, abychom je obratem přeprodali dál.
Letošní výsadba je ale jiná než cokoli, co jsme zažili za posledních deset let. Březen byl srážkově podprůměrný, duben prakticky bez deště, květen začal teplotami, které do téhle roční doby v Česku nepatří. Pro člověka nepříjemné. Pro tříletou smrkovousazenici, která má kořínky sotva patnáct centimetrů hluboko, smrtelné.
Milion sazenic v číslech
K dnešnímu dni — 12. května 2026 — máme za letošní jarní výsadbovou sezonu v zemi 1 074 000 sazenic. Sázet jsme začali v polovině března a poslední části výsadby ještě probíhají na vyšších polohách Vysočiny a v severních Čechách, kde se sázecí sezona tradičně protahuje až do května, zvláště když konečně zaprší. Celkové číslo se tedy ještě o pár desítek tisíc zvýší. Co je v zemi teď, odpovídá zhruba 180 hektarům nově obnovené lesní plochy — záleží na hustotě výsadby u jednotlivých dřevin (smrk se sází řidčeji než buk, modřín ještě řidčeji).
Rozdělení podle regionů a převažujících dřevin vypadalo takto:
| Region | Sazenic | Hlavní dřeviny | Typ obnovy |
|---|---|---|---|
| Jižní Morava Vyškovsko, Znojemsko | 340 000 | dub letní/zimní, buk, habr, lípa | po kůrovci a po těžbě smrkových monokultur |
| Vysočina Žďársko, Havlíčkobrodsko | 290 000 | buk, jedle bělokorá, modřín, smrk | převážně po kůrovcové kalamitě |
| Jižní Čechy Strakonicko, Písecko | 230 000 | buk, dub, jedle bělokorá, javor klen | po těžbě a na malých holinách |
| Severní Čechy Českolipsko | 214 000 | buk, jedle bělokorá, douglaska, lípa | rekonstrukce porostů po kůrovci |
Důležitý detail: ani jedna z těchto výsadeb není monokultura. Žádný porost už nezakládáme jako čistý smrk. Smíšený les s alespoň třemi dřevinami je dnes minimum. V drtivé většině případů jdeme na čtyři až šest dřevin v různém zastoupení podle stanoviště. Důvod je prostý — smíšený les přežije příští kalamitu (ať už to bude kůrovec, sucho, polom nebo něco, co ještě neznáme). Monokultura ne. Cíl je vyvarovat se budoucím extrémním zkázám lesa. Každý strom má totiž svého škůdce. Neexistuje strom, který škůdce nemá.
Proč je rok 2026 pro mladé stromky mimořádně těžký?
Mladá sazenice po výsadbě prochází takzvaným šokem z přesazení. Kořeny, které ve školce sahaly do hloubky kompostu, se v lesní půdě musí adaptovat a začít čerpat vodu. Trvá to zhruba šest až dvanáct týdnů, během kterých stromek nemá rezervu — když nedostane vodu, prostě usychá. Tahle adaptační fáze v normálním roce končí někdy v červnu, kdy už kořínky dosáhnou do vlhčí vrstvy půdy.
V roce 2026 vrchních dvacet centimetrů půdy vyschlo v jižních a středních polohách už začátkem dubna. Na přelomu dubna/května již sucho zasáhlo celou ČR. Kde sazenice nestihla zakořenit hlouběji než dvacet centimetrů, je v podstatě jisté, že uschne. Když k tomu připočtete teplotní extrémy (povrch holiny dosahuje na slunci snadno přes čtyřicet stupňů), dostáváte situaci, kdy první známky stresu už dnes vidíme na 25–40 % letošní výsadby — záleží na stanovišti a dřevině. Jestli sucho potrvá i v červnu, stane se z prognózy realita. Určitou naději nám dává studená fronta s vysokými srážkami v podobě aktuálních deštů. Otázkou je, zda budou srážky zadrženy nebo odtečou rychle z krajiny a způsobí pouze erozi na lesní půdě, stejně jako na ornici. A když stromečky přežijí jarní sucha, tak ještě zdaleka namají vyhráno. Sucho se projeví i v letních měsících, kdy se ukáže, jak byli stromečky, a hlavně jejich kořenový systém, vitální.
Konkrétně podle dřevin a podle toho, co dnes vidíme v terénu:
- Buk — relativně odolný, ale na jižních svazích jižní Moravy očekáváme ztráty kolem 30 %.
- Smrk — některých lokalitách lépe než jedle, protože mu vyhovuje vyšší poloha s vyšší vzdušnou vlhkostí.
- Dub — nejlépe ze všech listnáčů, ale roste pomalu a první roky je zranitelný bez ochrany proti okusu
- Jedle — bez stínu a vlhkosti to nejde, na otevřených holinách se ztráty mohou vyšplhat až přes 50 %.
- Modřín — náš nejlepší letošní žák, sucho zvládá tradičně dobře.
Tohle jsou prognózy k 12. květnu, po prvních týdnech mimořádně teplého a suchého jara. Reálné číslo budeme znát až při podzimní kontrole v září a říjnu. Tehdy se taky rozhodne, kolik sazenic bude potřeba doplnit ihned na podzim v roce 2026.
Šest opatření, aby výsadba přežila
Nedíváme se na uschlé sazenice s rukama v kapsách. To, co můžeme ovlivnit, ovlivňujeme — a v letošním roce jsme do toho dali víc, než kdy dřív.
- Smíšená skladba s vyšší zastoupením odolnějších dřevin. Tam, kde to stanoviště dovolí, posouváme zastoupení dubu, lípy a modřínu na úkor smrku a jedle. Není to ideologie, je to realita — smrk pod 500 metrů nad mořem v Čechách už nemá smysl sázet. Smrk patří do hor.
- Krytkování proti zvěři a slunci. Prodyšné plastové tubusy, které drží sazenici v částečně stinném mikroklimatu, snižují vodní stres a navíc chrání proti okusu srnčí a jelení zvěří. Na rizikových lokalitách jsme letos pokryli krytkami zhruba 35 % výsadby — proti normálním 15 %.
- Mulčování kolem sazenic. Dřevěná štěpka nebo hrabanka kolem stromku drží vlhkost v půdě a snižuje konkurenci buřeně. U výsadeb v jižní Moravě v širší oblasti Nebovid je to dnes standard.
- Větší kořenový bal a kvalitnější školkový materiál. Sazenice s krytým kořenovým systémem (KKB) přežijí přesazení mnohem lépe než prostokořenné. Stojí o běžně o 50 % víc, ale když uvážíte cenu vylepšování, velmi často se vyplatí a podzemní část (kořeny) jsou délkou ekvivalentní horní části stromků.
- Cílené zálivky na nejcennějších lokalitách. Tohle dříve nikdo nedělal, dnes je to v některých případech jediná možnost. U malých skupin zvlášť cenných sazenic (například jedle nebo dub ve smíšených porostech na Vysočině) zajíždíme s cisternou. Není to snadné, ani levné ale na klíčových místech s dobrou dostupností a s menšímí rozměry se to rozhodně vyplatí.
- Načasování výsadby na podzim místo jara. Část letošní plánované jarní výsadby jsme přesunuli na říjen 2026. Podzimní výsadba má před začátkem suchého období navíc pět až šest měsíců na zakořenění a probíhá i v průběhu zimy (pokud nemrzne), a v normálním roce mívá nižší ztráty.
- Hydrogel. V extrémních oblastech (jižní svahy, suché oblasti Jižní Moravy) dosazujeme sazenice vždy s hydrogelem a růstovým stimulátorem (hnojivo ve formě tablet).
Žádné z těchto opatření samo o sobě sucho nevyřeší. Dohromady ale dokážou snížit ztráty třeba o třetinu. A to je v praxi rozdíl mezi výsadbou, která má smysl, a výsadbou, kterou na podzim překopáváte znovu. V nejhorším případě výsadnou, kterou naopak podpoujete vznik stepi a pouště.
Kolik obnova lesa skutečně stojí
O penězích se ve spojení s lesem mluví nerado, ale bez toho nedává obraz smysl. Náklady na obnovu jednoho hektaru lesa v podmínkách roku 2026 vypadají přibližně takto:
| Položka | Cena na 1 ha | Poznámka |
|---|---|---|
| Příprava plochy | 15 – 35 tis. Kč | záleží na rozsahu prací a použitých strojích, například finančně náročné frézování a naorávání. |
| Sadební materiál | 40 – 100 tis. Kč | 5–8 tis. sazenic, KKB výrazně dráž |
| Vlastní výsadba (práce) | 40 – 100 tis. Kč | ručně, brigádníci nebo party |
| Ochrana proti zvěři | 30 – 60 tis. Kč | oplocenky, krytky, repelenty |
| Vyžínání první 3 roky | 20 – 50 tis. Kč | 2–3× ročně podle stanoviště |
| Vylepšování | 20 – 40 tis. Kč | letos čekejte horní hranici |
| Celkem do zajištění (5 let) | 165 – 385 tis. Kč | realistická vidlice pro běžnou holinu |
Není to malé číslo. A důležitá poznámka — náhrady za škodu způsobenou kůrovcem ani příspěvky z programu péče o lesy podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb. nepokryjí ani polovinu skutečných nákladů. Zbytek jde z hospodaření dřevem, které jsme vytěžili před tím, než jsme začali sázet.
Tohle je důvod, proč u nás obnovu nikdy „neořezáváme“. Ušetřit deset tisíc na nekvalitních sazenicích (běžně z Polska několikrát přemražených) znamená utratit padesát tisíc za jejich nahrazení o rok později. Vždy je třeba znát zdroj a mít jistotu, že sazenice jde ze země do země (byla čerstvě vyzvednuta). Sázet bez ochranny (krytek, oplocení, repelentu) znamená přijít o drtivou většinu výsadby z důvodu okusu srnčí zvěří. Krátkozraké šetření v lesnictví se vrátí jako rána pěstí — jen o pět let později.
Proč v tom pokračujeme
Tahle otázka mi přijde v rozhovorech od majitelů lesů docela často: „Když je to tak drahé a stejně Vám to uschne, proč to vůbec děláte?“
Odpověď je v podstatě jednoduchá a má dvě části. První — ze zákona je vlastník lesa povinen do pěti let od vytěžení nebo vzniku holiny porost obnovit a do sedmi let zajistit. Když to neděláme my, dělá to za nás stát a účtuje si pokutu. Z čistě praktického hlediska je naše obnova kvalitnější a levnější než státní intervence.
Les, který kupujeme dnes, neprodáváme. Hospodaříme v něm. To, co dnes vysadíme, budou těžit naše děti.
Za druhé— a tohle je to podstatnější — les, který kupujeme dnes, neprodáváme. Hospodaříme v něm. To, co dnes vysadíme, budou těžit naše děti nebo lidé, kteří v Les Fair Trade budou pracovat za šedesát let. To není slogan, to je obchodní model. Když dnes ušetříme na výsadbě, snížíme hodnotu majetku, který sami držíme. Není to jen filantropie. Je to dlouhodobá ekonomická racionalita, která se ale od krátkodobé liší zásadně.
Tahle filosofie mimochodem není v Česku unikátní. Stejným způsobem přemýšlí třeba Lesy Jeřábek v okolí Vysočiny a Pardubicka — tradiční rodinná firma s vlastním harvestorem, která hospodaří na svých výkupech podobně dlouhodobě. Lesy Parish, Nebo lokální menší výkupci, kteří se z lesa ekonomicky živí celé generace. Společný jmenovatel je vždycky stejný — kdo má les jako kapitál, který musí vydržet padesát let, ten do něj investuje. Kdo má les jako spekulaci na pět let, ten ne.
Co to znamená pro majitele, kteří zvažují prodej
Jestli zrovna stojíte před rozhodnutím, zda les prodat, je tahle informace pro vás víc, než se zdá. Cena, kterou dostanete při výkupu lesa, samozřejmě závisí na druhové skladbě, věku a zdraví porostu, dostupnosti a desítkách dalších faktorů. Ale jeden faktor, o kterém se nemluví, je kdo bude kupcem.
Když les koupí spekulant, vytěží zralý porost, holinu nechá ležet, dělá minimální obnovu (raději ji odečte z ceny) a po čase pozemek prodává dál jako problém. To může být finančně atraktivní pro spekulanta, ale pro vás jako prodávajícího je to často nepříjemné zjištění o pár let později, kdy se v sousedství dozvíte, jak váš bývalý les vypadá.
Když les koupí někdo, kdo v něm chce hospodařit dlouhodobě, je situace jiná. Nový vlastník se o les stará s nejlepším vědomím a svědomím, i když třeba vytěží les napadený kůrovcem. Cena nemusí být o moc vyšší (často je naopak srovnatelná), ale obnova proběhne, porost bude pokračovat, a vy nemáte špatný pocit. Pro řadu lidí, kteří les dědili po rodičích nebo prarodičích, je tahle stránka prodeje stejně důležitá jako konečná částka. Nový vlastník se o les stará s nejlepším vědomím a svědomím, i když třeba vytěží les napadený kůrovcem.
Pokud vás samotná tematika prodeje zajímá podrobněji, srozumitelný průvodce procesem najdete na partnerské stránce jakprodatles.cz, kde je krok za krokem rozepsané, jak prodej probíhá od první konzultace po zápis na katastru. Pokud chcete vidět širší obrázek toho, kdo a za jakých podmínek dnes v Česku vykupuje lesy od soukromých vlastníků, tam najdete přehled trhu.
U nás konkrétně proces vypadá takto:
- Vyplníte krátký formulář nebo zavoláte. Stačí základní informace o pozemku a kontakt.
- Do 48 hodin vám zavoláme zpět. Domluvíme se na osobní prohlídce v termínu, který vám vyhovuje.
- Přijdeme se podívat. Les si prohlédneme a v řádu několika dní pošleme nezávaznou cenovou nabídku.
- Vyřídíme za vás administrativu. Katastr, smlouva, převod, daňové aspekty — vše pod jednou střechou.
- Peníze máte na účtu již při podpisu smlouvy. My máme les, do kterého na jaře přijde nová výsadba. Spokojenost na obou stranách je naší prioritou.
Časté otázky
Kolik stromů se vysazuje na jeden hektar lesa?
Záleží na dřevině. U buku a dubu je standard 6 000–10 000 sazenic na hektar, u jedle 4 000–6 000, u modřínu 2 000–3 000. U smíšených porostů, kde se sází mozaikovitě, vychází průměr okolo 5 000–7 000 sazenic na hektar.
Co se stane, když mladá výsadba uschne?
Při kontrole v prvním a druhém roce po výsadbě se počítá, kolik sazenic uhynulo. Pokud ztráty přesáhnou 20–30 %, je vlastník povinen do dvou let porost vylepšit — tedy doplnit chybějící stromky. To je další nákladová položka, na kterou musí mít vlastník připravený rozpočet.
Proč se dnes nesází smrkové monokultury?
Smrkové monokultury v nižších a středních polohách jsou ekonomicky i biologicky neudržitelné. Kůrovcová kalamita posledních deseti let to ukázala bolestivě. Lesní zákon dnes vyžaduje při obnově alespoň minimální podíl listnatých dřevin (často 25–35 % podle stanoviště) a v praxi se sází podstatně víc — typicky čtyři až šest dřevin v různém zastoupení.
Kdy je nejlepší doba na výsadbu — jaro, nebo podzim?
V normálním klimatu je tradičně standard jaro. V letech, kdy se předpokládá suché léto, je výhodnější podzimní výsadba — sazenice má pět až šest měsíců na zakořenění, než přijde vegetační období s vyšší poptávkou po vodě. Letos jsme část výsadby přesunuli z jara na říjen 2026.
Kolik stojí výsadba jednoho hektaru lesa?
Realistický rozpočet celkových nákladů do zajištění porostu (5 let po výsadbě) je 165 000 až 385 000 Kč na hektar. Rozpětí je obrovské podle dřeviny, stanoviště, ochrany proti zvěři a kvality sadebního materiálu. Příspěvek z programu péče o lesy obvykle pokryje 30–50 % skutečných nákladů.
Jak souvisí výsadba s cenou, za kterou koupíte můj les?
Když kupec ví, že bude muset v lese hospodařit dlouhodobě (tedy i vysazovat a pečovat), promítá si tyto budoucí náklady do nabídkové ceny. Spekulant, který obnovu udělá levně nebo vůbec, vám může nabídnout o pár procent víc — ale dlouhodobě tím trpí česká krajina a její příroda. Nezávaznou kalkulačku ceny vašeho lesa najdete na našem webu — vyplnění zabere zhruba minutu.